Nominace: Danny, Honzík ,Lajnič, Malčus, Páťa, Peťas, Tobas
Další zimní zastávkou v nám neprobádaných vodách byla hala v Milovicích, kde umělka zažila evidentně mnoho utkání, ale zázemí je na úrovni a příjemné. Utkali jsme se soupeři, kteří jistě naše kluky velmi dobře prověřili v celé škále situací. Trápila nás sice marodka, ale zcela určitě tomu jinak nebylo u ostatních týmů a tak k žádným podobným výmluvám není místo.
1. zápas: SC Xaverov – 4:2
Stejně jako před týdnem, vstup do turnaje se Zajícům povedl. Tentokrát však byl výkon odměněn i zaslouženým vítězstvím. První branku turnaje zařídil Tobas pohotovou střelou po rozehrávce z rohu. Soupeř však záhy kontroval tlakem na míč před naší brankou a zaslouženě srovnal. Danny, který se ujal role brankáře a aktivně podporoval spoluhráče v poli, nabídl Tobasovi průnikovku a ten jako správný kapitán příležost využil. Tobas neřádil jen v útoku, ale obětovým zákrokem zabránil soupeřově šanci ke srovnání. Pohodu do týmu přivedl Malčus, který ranou z první nedal brankáři šanci. Dvoubrankové vedení kluky možná uklidniko až příliš, jelikož jsme útočné snahy soupeře začali podceňovat a nedůraz před brankou Xaverov náležitě využil ke snížení. Jistotu tří bodů zařídil Lajnič, jehož centr z rohu proputoval až za soupeřova brankáře.
2. zápas: Polaban Nymburk – 1:2
Vše co se vedlo v zápase prvním, se nevedlo v tom druhém. Prvním a zároveň posledním kladným úkazem bylo Lajničovo rychlé vyjetí z autu, které nekompromisně zakončil střelou z ostrého úhlu. Po většinu utkání se nám nedařilo obsazovat soupeře a tak jsme dovolili klukům z Nymburku nás přehrávat. To možná způsobilo, že jsme se začali soupeře bát, hrát vzadu a pasivně. To vše podtrhnul brankář Danny, který odmítl možnost posunout míč do ofenzivního postavení. Místo toho jsme nabídli soupeři míč ještě na naší půlce a z nabídnuté příležitosti se soupeř nemýlil. Pokračující pasivita měla za následek závary před naší brankou a během jednoho z nich zahrál Danny rukou těsně za hranicí pokutového území. Následný přímý kop soupeř zahrál dokonale pod víko. Poté se sice hra přesunula na soupeřovu stranu, ale ke srovnání již přiliš času nezbývalo . Navíc, cenné vteřiny jsme ztráceli i tím, že jsme nesledovali rozhodčího a tak ani často nevěděli, že máme rozehrávat aut.
Vývoj turnaje nakonec ukázal, že kvůli vlastní pasivitě v tomto utkání jsme se připravili „finále“ proti FK Mladá Boleslav.
3. zápas: ČAFC Praha – 2:0
V tomto zápase nás prověřil silný a sympatický soupeř z pražské Čafky. Skóre zápasu otevřel Lajnič po skvělé Malčusově přihrávce. Nedlouho poté se Lajnič pokusil gólový rozdíl zdvojnásobit povedeným, leč neúspěšným, přímákem. Následovala série čtyř pokusů vyřadit soupeřova brankáře ze hry. Místo posunutí míče placírkou k tyčce, jsme pálili prudké střely právě do míst, kde stál brankář. Další důvodem pro nenavýšení skóre byla i naše pomalost s míčem při samostatném průniku. Pojistku vstřelil Lajnič díky tlaků na míč na hranici soupeřova pokutového území. Nakonec si mohl Lajnič odnést i hatrick, ale tyčka soupeřovy branky byla proti. Kluci v tomto zápase ukázali parádní kombinační hru podpořenou ofenzivním zapojením Páti, který odešel na lavičku s čistým štítem.
4. zápas: Admira Praha – 4:2
Asi nejpovedenější zápas pro nás nezačal vůbec dobře. Přes obětavé Tobasovo skluzy se soupeř brzo ujal dvoubrankového vedení. Nejdříve využil naši neschopnost obsadit si hráče. Navýšení přišlo po krásné individuální akci. Hra se poté přesunula na druhou (soupeřovu) stranu a zatímco Peťas s Tobasem si běželi obsadit oba jednoho hráče, netušili, že za jejich zády Lajnič úspěšně vybojoval míč a díky bezvadnému zakončení zajistil kontaktní branku. Za zmínku a pochvalu stojí i povedená, byť neúspěšná, Dannyho střela levou z první. Poté byla na hřiště vpušťena neratovická LaMa a začala patřičně řádit. Malčus uvolnil Lajniče, který se prvního neúspěchu nezalekl a díky trvalému tlaku protlačil míč do soupeřovy branky. Další akce na sebe nenechala dlouho čekat. Malčus přihrál zprava Lajničovi, který se střelecky opět nemýlil. Pojistku přidal „pro změnu“ Lajnič díky prudké střele z levé strany
5. zápas: FK Mladá Boleslav – 1:4
Skóre pro nás nebylo nijak lichotivé, ale dovolím si tvrdit, že jsme byli soupeři zvučného jména vyrovnaným soupeřem. Lajnič zprvu odmítl brzké vedení soupeře obětavým odkopem míče z brankové čáry. Honzík se zaskvěl samostatnou akcí, kterou sice ukončil prudkou střelou, bohužel, však pouze do připraveného brankáře. Následně Malčus využil chybu soupeře při přihrávce a střelou z první zajistil první branku utkání, avšak i naši poslední branku na tomto turnaji. Kluci z Boleslavi velmi záhy využili naší obrovské chyby, když jsme jim připravili přihrávku přímo před naši prázdnou branku. Soupeř vynikal nejen v bleskurychlém rozehrávání autů, což nám činilo obrovské problémy, ale i trestání naší občasné pasivity. I proto jsme inkasovali druhý gól, kdy místo ataku na míč jsme na něj jen koukali. Následovala fáze, kdy jsme soupeře dlouho připnuli k jejich bráně. Tlak byl vskutku vysoký, ale snaha nakonec marná. Úspěchen neskončila Dannyho akce i s dorážkou, ani Malčusova střela z první, která s koňskou dávkou smůly neskončila mezi tyčemi. Chytrou myšlenku předvedli kluci i při rozehrávce rohového kopu, ale žel opět bez gólového úspěchu. Vinou několika sice odvážných ale i nešťastných řešení u naší branky jsme dovolili soupeři dvakrát lacině skórovat. Ovšem i přes tříbrankový rozdíl mohli kluci díky skvělému výkonu odejít z tohoto zápasu a i celého turnaje se vztyčenou hlavou.
Závěr:
Kluci odjeli z turnaje s bronzovými medailemi a Malčus s cenou za nejlepšího obránce. Ceny kluky jistě potěší a jsou v tomto případě důkazem týmových i induviduálních kvalit, ale zároveň jsou i poněkud relativní. Stačilo abychom v jakémkoliv utkání obdrželi o jednu jedinou branku více (místo tyče nebo nepovedené soupeřovy střely do prázdné branky) a kluci by skončili bez medailí. Přitom jejich výkon by zůstal stejný. Stačilo kdyby pořadatel použil pravidlo, že při rovnosti bodů rozhoduje vzájemný zápas, resp. minitabulka vzájemných zápasů, a kluci by skončili dokonce druzí… a opět, při tomtéž výkonu.
Důležité tedy je, že kluci nás jejich výkonem a pojetím hry velmi potěšili a i přes občasné zlobení na tribunách (i mimo ně) mají od nás, trenérů, velkou pochvalu. Chyby ukázaly na co se máme na trénincích a koučování soustředit, a ikdyž nás (někdy až zbytečná) odvaha stojí lepší umístění, z nastolené cesty neustoupíme.
Branky: Lajnič 7, Malčus 3, Tobas 2
Pochvala: Lajnič, Malčus, Tobas, Peťas, Danny, Páťa
